Je konceptuální umění katastrofou nebo nadějí pro umělce?

V současnosti je těžké rozlišit, co je opravdu uměním a zřejmě nejhlavnějším důvodem, proč se tak děje, je vlna konceptuálního umění, které je v současnosti velice populární a dává obrovský prostor pro vyjádření myšlenky takřka každému, je to ovšem pro umění jako takové dobrou věcí?

Radim Nemela

Konceptuální umění, které tvoří velká část současných moderních, převážně výtvarných, umělců se jeví velice rozporuplně, jelikož dává prostor stát se umělcem takřka každému. Podle konceptualistů totiž je myšlenka takřka synonymem pro umění, tím pádem jde o to, jak se na umělecké dílo nahlíží. Přeloženo do běžné řeči, nejde tolik o to, jak kvalitně je dílo zpracováno, ale jak jde chápat, jaké myšlenky vyvolává a jakou myšlenku interpretuje.

V podstatě můžeme vytvořit něco velice jednoduchého, co nezabere skoro žádnou práci, ale lze tomu dát velikou symboliku. S trochou stačí vyřezat díru doprostřed papíru a tvrdit, že to symbolizuje díru v lidské duši a hned z nás můžou být uznávaní umělci.

Díky vlně konceptuálního umění se tak umělcem může stát opravdu skoro každý, teď přichází čas na to, abychom si položili jednu velice důležitou otázku: Je to dobrá nebo špatná věc? Odpověď je tak jednoduchá, až je vlastně složitá. Je to obojí, protože fakt, že můžeme být skoro všichni umělci, je stejně tak negativní jako pozitivní, jelikož čím více jednoduchého umění na světě bude, tím těžší bude určit, co je opravdovým uměním.

Pozitivem je, že zde vzniká obrovský prostor pro underground, kdy skutečně zajímavé obrazy či fotografie si najdou své příznivce, kteří je budou chápat různými způsoby, noví umělci se budou moct stát alespoň trochu známými a budou nám moci zamotávat hlavy něčím, co budeme těžko chápat. Stejně tak si ale někteří budou moci na burzách umění přijít na velké peníze za něco, co vlastně nemusí mít žádnou hodnotu a jen je k tomu někde řečeno, že tento obraz symbolizuje motýla, který rád plave, zatímco ostatní talentovanější budou schování ve zmíněném uměleckém undergroundu.

Takové jsou dva pohledy na věc, oba stejně pravdivé. Je tedy pro umělce konceptuální umění katastrofou nebo novou nadějí? Stejně jako u obrazů konceptuálních výtvarníků budeme muset odpověď na tuto otázku najít ve svých vlastních hlavách. Každý přijde na něco jiného.

 

Konceptuální obraz Tabletky Vadima Guščina z roku 2011. Foto: cs.wikipedia.org.