Tereza Vykopalová je dvacetiletá mladá dívka, která má své
sny, touhy, přání a hlavně víru. Jejím koníčkem je věštění z karet, meditace a
zdravá strava. K esoterice se dostala přes svoji maminku, která ji ve všem
podporuje a společně vedou malý obchůdek v Prostějově, který je jak jinak než
zaměřený na esoteriku.
Barbora Rajtrová
Jak jste se dostala k duchovním věcem?
Dostala jsem se k tomu přes svoji maminku. Ta už od svého
mládí přišla k tomuto způsobu života. Začalo to tím, že si malovala andílky,
věnovala se léčivým bylinkám a různým zdravotním technikám, poté pokračovala
meditacemi a nakonec se dostala dá se říci k tomu samotnému duchovnu, kdy si
koupila své první karty a pokoušela se věštit. No a mě to začalo bavit taky.
Esoterika je mé hobby a za nic na světě bych to už nevyměnila.
S maminkou jste si nedávno otevřeli obchůdek v Prostějově na
Plumlovské ulici a pojmenovali ho Katari, který je zaměřený právě na esoterické
věci. Jsou v Prostějově lidi, kteří se také zajímají o esoteriku a chodí k Vám
nakupovat?
Jistěže jsou. Ono totiž člověk nedává moc najevo, že by se o
něco takového zajímal, ale ve skutečnosti má o to zájem spousta lidí. V obchodě
máme spoustu věcí dovážených z Nepálu, Ugandy, Afriky, Sibiře a podobně, proto taky ten název Katari. V
obchodě máme na příklad lapače snů, nejrůznější sole do koupele, ochranné amulety,
andělské sošky, přírodní mýdla, vonné svíčky, karty a mnoho dalšího. Snad
každý, kdo k nám přivítá si něco vybere. Ale o tom to ani tak není. Je to
hlavně o té lidskosti, protože se snažíme obchod řídit pod heslem lidi lidem.
Se zákazníky si povídáme, radíme si, předáváme si mezi sebou takovou tu
pozitivní energii, když to tak řeknu a každý odchází s úsměvem, což mě i
maminku moc těší.
Vy osobně se kartám věnujete, věštíte si jen sama sobě, nebo
i cizím lidem?
No to je trochu usměvavá otázka. Že bych někomu věštila
profesionálně, se říci nedá. Nejčastěji je to tak, že vykládám karty jen sama
pro sebe, a když se o mé zálibě někdo dozví a chce, abych mu karty vyložila,
tak mu předám své Andělské karty, které zvládne úplně každý, a dotyčnému povím,
že on sám se musí těch karet zeptat, co by měl vědět, co ho čeká. Pak si jen
podle svých osobních pocitů vytáhne z balíčku kartu a o dané kartě mu už jen
povím, co znamená, nebo co vyjadřuje.
 |
| Tereza Vykopalová. Foto: archiv T. V. |
Mohla byste více přiblížit, co vykládání karet obnáší? Je k
tomu zapotřebí nějakých speciálních schopností?
Rozhodně k tomu musí mít člověk cit, respekt a lásku. Karty
si nemůže vyložit úplně každý, protože ty karty poznají, když to člověk bere
vážně a s úctou, nebo to dotyčný bere jako vtip. Také je důležitá povaha
člověka. Někdo je nefalšovaný ateista a někdo je zase otevřený i tomu, co nelze
podložit důkazy, chci tím říci, že pokud je člověk citlivý, empatický a má
určitý cit pro tyto věci, tak si karty vyloží poměrně snadno. Ono totiž má
každá karta svoji charakteristiku, která vám objasní to, co daná karta říká,
ovšem musíte mít právě i ten cit, protože kolikrát když se člověk otevře a
snaží se vstřebat i ty pocity z dané karty v daném kontextu věštění, tak ten
pocit z karty řekne víc, než samotná charakteristika karty.
Nestalo se vám někdy, že když si vykládáte karty sama sobě,
tak že v nich hledáte souvislosti a věštbu si tak přikreslujete podle svého?
Samozřejmě že se mi to stává. Snažím si vykládat karty s
čistou hlavou, ale někdy se člověk sám sobě neubrání a zkrátka si v tom ty
souvislosti hledá. Proto i když kartám rozumím, tak bych chtěla zajít za
odbornou kartářkou a ať mi ty karty vyloží ona. Sice bych mohla jít i za
mamkou, jenže jelikož to je rodina, tak o mně ví hodně věcí a pak si ten
výsledek přikresluje, nebo překrucuje i ona. Je to zkrátka složité, a proto je
nejlepší jít za úplně cizím člověkem. Ten o vás nic neví a řekne vám opravdu
jen to, co v těch kartách vidí.
Stala se vám už někdy v životě nějaká příhoda, kterou jste
si nedokázala vysvětlit a měla jste z ni husí kůži?
Pokud máte na mysli něco jak se říká z jiného světa, tak mně
osobně zatím ne, ale mojí mamince ano. Bohužel ji během života postihla
rakovina děložního čípku a musela s tím dvakrát na operaci. Byla hodně na dně a
jednou si chtěla zlepšit náladu věštěním a vzala si své oblíbené křišťálové
kyvadlo. Jak skončila, tak ho odložila zpátky do šuplíku, kde měla své ostatní
věci na věštění. Na druhý den si ho chtěla vzít znovu a nemohla uvěřit svým
očím. V tom křišťálu byla krev. Ale ne na jeho povrchu, nýbrž uvnitř něho.
Křišťál sám o sobě čistí a uzdravuje a jelikož byla maminka od tohoto okamžiku
již v pořádku a byla na tom jen líp a líp, tak se domnívá, že to z ní ten kámen
vytáhl. Jinak si to nikdo z nás neumíme vysvětlit.
Myslíte si, že se duchovnu a celkově esoterice budete
věnovat už po celý zbytek svého života?
Řekla bych, že nejspíš ano. I moje maminka to tak má po celý
život a myslím, že já nebudu jiná. Ono totiž, když k tomu má člověk už jednou
vztah, tak od toho jen tak neodstoupí. Chci tím říct, že i kdybych se neměla
věnovat třeba samotnému věštění, tak zájem o meditace, či nadpřirozeno už budu
mít navždycky.
 |
| Křišťálové kyvadýlko. Foto: archiv T. V. |